Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie znaku obce

 

 

 

prapor.png

 

       Zdůvodnění k návrhům znaku a praporu obce

V e l e n i c e.

 

Obec Velenice leží 4 km SV od Zákup, v údolí říčky Svitávky. Poprvé je připomínána   r. 1399 (ve středověku byla také nazývána Stranovem). Vesnice je obklopena zalesněnými vrchy. Západně od obce na ostrohu stával středověký hrad (tvrz), pobořený    vr. 1385, nyní ve zříceninách. Ve 14. století náležely Velenice i hrad v sousedství Pancířům ze Smojna, pravděpodobně jako manství pánům z Lipé.  Hrad vznikl někdy před r. 1319, nelze vyloučit, že byl jejich rodovým sídlem – tedy Smojnem. Koncem 14. století byly Velenice součástí zákupského panství, jehož majiteli byli nějakou dobu rovněž Pancířové. Ti se stali vazaly Vartemberků, kteří získali některá zboží v sousedství Velenic. O osudech hradu za husitských válek a později za válek zdejší šlechty proti lužickým městům, v nichž hrál právě Mikuláš Pancíř významnou úlohu, téměř nic nevíme. Samostřílové šipky nalezené při archeologických výzkumech hradu svědčí však o jeho dobývání a je tedy možné, že zanikl za odvetných tažení Lužičanů do severních Čech ve 40. letech 15. století   (pokud  ovšem  nalezené   střely  nepochází  již   z  r. 1385, kdy byl hrad rovněž obležen). Pozdější zprávy   o něm se vztahují již jen o dvoru v obci. Následně měnily Velenice často své majitele, z nichž jmenujme alespoň Berky z Dubé a Lipé, kteří          v r. 1479 připojili statek ke Sloupu. Jeho součástí zůstaly Velenice i za dalších držitelů – Salhausenů, Kolovratů, Kokořovců i Kinských.

Ve vesnici samé stojí kostel Nejsvětější Trojice z r. 1735 a barokní kaple sv. Josefa, k historickým památkám náleží mj. reliéf Kalvárie z konce 18. století vytesaný ve skále a barokní socha sv. Jana Nepomuckého.

Obyvatelé Velenic se v minulosti živili zemědělstvím, pěstováním ovoce, tkaním a výrobou lněného damašku. V r. 1767 vznikla ve vsi také brusírna zrcadel, která patřila k panství Sloup ( Velenická zrcadlárna).

Z výše uvedených informací vycházel také autor návrhů vesnického znaku a praporu. V prvním z nich je v polceném štítě železná rukavice – klenot erbu Pancířů ze Smojna, zrcadlo v heraldicky levé polovině štítu připomíná místní pozoruhodnost – někdejší brusírnu zrcadel. Modrá barva symbolizuje říčku Svitávku. Cimbuřovitá hlava štítu ve druhém návrhu symbolizuje starý velenický hrad – rodové sídlo Pancířů ze Smojna. Z předkládaných návrhů znaku vychází i upravené návrhy praporu obce, vytvořené v souladu se zásadami a zvyklostmi současné české vexilologické tvorby.